Historie kapličky na Zádušníku

V roce 1797 dal farář Podčapelský Leonard Šiffer na svůj náklad ulíti zvon u Josefa Pitschmana v Litoměřicích.

Nahoře okolo okraje je proto nápis :Leander Schiffer Pfarr zu Podschapel a dole okolo okraje: Gegossen vom Joseph Pitschmanin  Leitmeritz 1797.Mezi tím z jedné strany jest erb zvonařský s iniciály JP a na druhé straně obraz neposkvrněného početí panny Marie stojící nohou na hlavě hada.Zvon stál 22 zlatých a 30 krejcarů,váží 30 liber.(15 kilo).Srdce zvonu váží 70 deka.Zvon měří po obvodu 51 cm nahoře a 90 cm dole. 
Strana východní s panenkou Marií





Strana západní s erbem

Dále dal ulíti půl lokte mosazný kříž který dal pozlatit.Kříž stál 4 zlatý a 30 krejcarů.28.března 1798 byl postaven dřevěný sloup s věžičkou pořízený od dobrodinců na který se dne 10 dubna téhož roku zasadil kříž a zvonek byl zavěšen.V květnu roku 1830 začala se stavět kaple na náklady dobrodinců a stála 67 zlatých a 54 krejcarů.Kaple byla postavena na pozemku Počapelského kostela na místě dřevěného sloupu.24.května 1832 byla kaple vysvěcena a zvon ze sloupu sňat a na věžičku nové kaple zavěšen.


Kaplička na Zádušníku


Sázení lip svobody

Slavnost sázení lip svobody
3.5 1919 na památku našeho osvobození od vlády Habsburků konala se velká sláva za účasti velkého množství lidu, příslušníků 42 pěšího pluku z Terezína ,při níž byli vysázeny lípy svobody. Průvod seřadil se u hospody v čísle 22. odkud  vyšel s hudbou a ověnčenými stromky které nesli družičky na rameně ulicí kolem stodol ku kapličce. Před sázením lip měl ku shromážděným proslov Augustin Štrach. Poté byla vzpomínkou uctěna památka padlých ve válce a při tom byli stříleny rány z hmoždířů které vystřeloval František Lamač.Při samotném aktu sázení lip hrála vojenská hudba píseň Kde domov můj.Poté pokračovala slavnost v hostinci u Šebků.


 Černý den zvonu


Sejmutí zvonu,na žebříku Augustin Štrach


Léta páně 1942 dne 15 března o čtvrté neděli postní  jež slavena jako družební nebo růžová , kdy ještě řeky Labe a Ohře pokryty ledem byli , byl sňat na rozkaz německých úřadů zvon z kaple Zádušnické a odevzdán Říši Německé na účely válečné. Po 145 let oznamoval občanům Zádušníka doby radostné i žalostné, úmrtí, pohřby, a požáry padl za oběť litici válečné. Naposled bylo zvonem odzvoněno všem občanům Zádušnickým od dvanácté hodiny polední do jedné hodiny odpolední.Posledního zvonění se ujal starosta Zádušníku Augustin Štrach z čísla 4. Při zvonění se ozýval nářek a pláč osadníků, že již nebudou slyšeti zvuku tohoto svého zvonu. Poslední službu vykonal zvon při úmrtí Josefa Stradala z čísla 37. Zvon se již do kapličky nevrátil a dodnes je kaple bez zvonu.
Zvon pod dohledem Obecního strážníka Skály